Gotthardský úpatní tunel... "chlouba moderní techniky"

Stavba tohoto velkolepého projektu započala v průběhu roku 1996 (přesné datum neznám) a má za účel ulehčit nákladní dopravě putující na trase sever/jih přes Alpy. Jak železniční, tak silniční nákladní doprava je nucena stoupat ohromné metry, aby mohla překonávat horský masiv. Toto celé má za následky malé zisky z obchodního tranzitu a tudíž se s tím muselo začít něco dělat. Tunel je situován ve švýcarských Alpách, konkrétně pod Gotthardským masivem, od kterého je také odvozen název - Gotthardský úpatní tunel.


Název celého horského masivu je odvozen od Svatého Gotharda (Gottharda) z Hildesheinu. Tento benediktínský mnich, opat a biskup z Hildesheinu byl také jedním z rádců posledního vládce Sv. Říše římské, Jindřicha II. Po tomto muži je pojemnováno několik míst v celé Evropě, mezi které patří Gotthardský průsmyk, Gotthardský masiv nebo tři tunely vedoucí právě tímto pohořím. Samotná horská skupina leží na území tří kaňonů: Uri, Valais, Ticino nacházejících se ve Švýcarsku. Se svojí plochou 1100 km2 se jedná spíše o menší území, nepříliš vyhledáváno turisty. Název pohoří je spjat se jménem silničního sedla Gotthardpass (2108 m), které spojuje jižní část Švýcarska se severní Itálií. Nejvyšším vrcholem je uznáno Pizzo Rotondo (3192 m).

Mezi zajímavé stavby, které vedou skrz toto pohoří lze zařadit tyto. Jako první je to "Gotthardský železniční tunel", dokončený v roce 1881. Se svou délkou 18 km byl tehdy nejdelší železniční tunel na světě. Durhý je "Gotthardský silniční tunel" s délkou 16,9 km a rokem dokončení 1980. Jako třetí a z technického hlediska nejzajímavější je to "Gotthardský úpatní tunel". Stavba byla dokončena nedávno, 15. října 2010 ve 14:18 SELČ. Někdo by se mohl ptát, proč jsem nenapsal pouze Gotthardský tunel. Inu proto, že každý tunel otevřený v této oblasti má své přídavné jméno a jelikož bylo slovo "železniční" již obsazeno, dostal název "úpatní". Toto jméno je odvozeno od druhu stavby, u které se nenastupovala žádná výška navíc, ale ražba začala na samotných okrajích (úpatích) hor. Oficiální název tedy zní Gotthardský úpatní tunel, nikoliv jak milně uvádní většina mass médií Gotthardský tunel.

Teď už ale přejdeme k tomu hlavnímu, kvůli čemu tu tohle všechno je. Tunel je dělen na dva samotné tubusy, propojené po cca 325 metrech servisnímy/bezpečnostnímy prúchody. Délka západního tunelu je 56 978 m, východní tunel je dlouhý 57 091 m. Celková délka obou tunelů a všech šachet včetně propojovacích cest činí 151,84 km. Vnitřní průměr tubusů se pohybuje od 8,8 - 9,5 metrů. Ražení tunelu probíhalo pomocí razících štítů a to rychlostí max. 75 metrů za den.V případě naražení na tvrdší horniny jako je žula se rychlost ražby zpomalíla až na 10 m/den. Zahájení stavby začlo ve zmiňovaném roce 1996, roku 2010 byl tunel kompletně proražen a v roce 2017 by měl začít pravidelný provoz v obou tunelech. Náklady projektu se pohybují kolem 173 miliard korun (10,22 miliardy $) a na starosti si jej vzalo z části Švýcarsko a z části je dotován Evropskou Unií. Zhotovitel projektu je firma AlpTrans spolupracující s německou firmou Herrenknecht, specializující se na výrobu tunelových strojů všech typů a velikostí.

Celkem bylo nasazeno přes 2500 horníků, dělníků a odborníků ze všech možných oblastí tunelové ražby. Jako každý nový projekt, tak i tento si vyžádal lidské oběti. Počet mrtvých se zastavil na čísle 8, což se dá vzhledem k rozsáhlosti stavby brát, jako velmi uspokojivé číslo. Do najetí na plný provoz zbývá ještě celých 6-7 let, protože je potřeba zavést veškerou elektřinu, položit tratě a provést nepřeberné množství zatěžkávacích zkoušek. Po tomto období se počítá s 200-250 vlaky denně, které tunel využijí. Provozní rychlost byla již dnes stanovena na 250km/h, takže průjezdní doba pohoří by neměla být delší než nějakých 15 minut. Vytěženo bylo na 13 000 000 metrů krychlových horniny a trať se v některých místech nachází i 2,5 km pod vrcholky hor.

Pro zajímavost uvádím, že vlastníkem a uživatelem tunelu je společnost Swiss Federal Railways. V tubusech jsou také úmístěny tzv. úníkové výtahy pro případ nouze. Tyto výtahy jsou rozmístěny po celém tunelu a vedou kolmo na vrcholky hor. Nejkratší dráha výtahu je 312 metrů, nejdelší potom 549 metrů. Se svou délkou 57 kilmoterů se tedy jedná o nejdelší železniční tunel na světe, který překonává jak Eurotunel spojující Francii s Anglií, tak dokonce Seikan Tunel položený mezi japonskýmy ostrovy Honshü - Hokkaidö. Kdo ví, s čím kluci tunelářšký příjdou příště. Nejspíš budou chtít "propojit" Evropu s USA.